Historie Keňa

Na území Keni byly nalezeny nejstarší zkamenělé pozůstatky člověka u jezera Turkana staré 2.6 milionu let. V novější historii se stalo důležitým především Keňské pobřeží, kde se začaly od 8 století tvořit osady, zakládané především arabskými obchodníky. O vliv na území pobřeži se rovněž snažili se střídavými úspěchy osmanští Turci.
Portugalci se dostali na pobřeží koncem 15 století , kteří si za svou základnu zvilii Mombasu, kde postavili roku 1593 pevnost Fort Jesus, která je v současnosti museem Keňské historie.
Vitrození mělo poněkud odlišný vývoj. Důležitým aspektem pro jeho vývoj mělo hlavně pronikání Masajů, které začalo v 18 století. Masajové se po té stali hlavním kmenem ve vnitrozemí.
Koncem 18 století byli portugalci z pobřeží vyhnáni a Mombasu na čas ovládli opět Arabové - tentokrát Ománský sultán a po té sultán ze Zanzibaru. Ten však pronajal část území Britům a ti rychle obsadili do vnitrozemí a prohlásili oblast svým protektorátem.
Z Evropy se sem rozšířilo přistěhovalství a osadníci zabírali území Kikujů a Luů, kde pěstovali kávu a čaj. V roce 1920 byla Keňa prohlášena britskou kolonií. Nespokojenost Keňanů se stávajícím stavem a nadvládou britů vedla v padesátých letech minulého století k násilnému teroristickému odporu vedeného tajnou organizací MauMau. 1962 byla Keni poskytnuta rozšířená autonomie a 1964 získala Keňa samostatnost.